Pro Johna CHOPN jen znamená pomalejší tempo

Před šesti lety dnes osmdesátiletému Johnovi diagnostikovali chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Zde nám vypráví svůj příběh a vysvětluje, jak se navzdory svému stavu snaží vykonávat veškeré běžné činnosti.

V roce 1955, když jsou sloužil u Královského letectva, jsem začal kouřit. Po hospitalizaci s onemocněním zažívacího traktu v roce 2006 mi lékaři důrazně doporučili, abych s kouřením přestal, protože bylo zřejmé, že mám potíže s dýcháním.

Přestat kouřit pro mne bylo zpočátku velmi obtížné, protože jsem byl více než 50 let silným kuřákem. Později týž rok jsem s pomocí kliniky pro odvykání kouření v rámci střediska praktického lékaře s kouřením přestal.

Doufal jsem, že když přestanu, tak se fungování mých plic zlepší, ale brzy se ukázalo, že mé dýchání se zhoršuje. Začal jsem mít potíže s běžnými aktivitami, třeba s péčí o zahradu.

John si s dcerou Denise užívají společný čas na dovolené
John si s dcerou Denise užívají společný čas na dovolené

Oficiálně mi CHOPN diagnostikovali až v roce 2011 po funkčním vyšetření plic a na základě snímku hrudníku.

„Bylo to obrovská úleva, když jsem se dozvěděl, co vlastně moji dušnost způsobuje.“

John, pacient s CHOPN

Další boj o dech

V dalších dvou letech se mé dýchání zhoršovalo a hodně jsem kašlal. Nakonec jsem navštívil specializovanou zdravotní sestru, která mi předepsala inhalátor. Také mi doporučila, abych se zúčastnil šestitýdenního plicního rehabilitačního kurzu v místní nemocnici, že by mi mohl pomoci zvládnout symptomy.

Byl jsem neskutečně frustrovaný, když jsem u dýchání nezaznamenal naprosto žádné zlepšení; znepokojovalo to mě i moji rodinu. Pomyslel jsem si, zda vůbec někdy najdu nějakou léčbu, která by na mne účinkovala.

Symptomy CHOPN pod kontrolou

Po dvou dalších dvou funkčních vyšetřeních plic mi lékaři předepsali různé léky, ale nic z toho mi nepomáhalo – zdá se, že ne každý lék je vhodný pro všechny. Nakonec mi ale předepsali další inhalátor, který mi kašel zmírnil asi o 70–80 %, což byla obrovská úleva.

Teď vím, že při námaze musím často odpočívat, především při chůzi do schodů. Musím chodit vlastním tempem a než si zarezervuji dovolenou nebo se vydám na výlet, musím si ověřit, kolik chození to obnáší. Jde o to, že nechceme působit potíže ostatním tím, že by na nás museli čekat.

Z CHOPN nemusí být překážka

I když mě CHOPN v některých aspektech omezuje, ve svých jednaosmdesáti letech žiji plnohodnotně a zvládám se postarat o zahradu, což byl vždy můj koníček.

John nedovolil, aby mu CHOPN zabránila starat se o jeho krásnou zahradu

Rád jezdím na dovolené, mám rád především plavby. Spolu se manželkou Dianou, se kterou jsme svoji už 57 let, jsme členy Univerzity třetího věku, která sdružuje seniory. Scházíme se a společně podnikáme různé věci, máme klub sběratelů známek, chodíme na výtvarné lekce, podnikáme výlety autobusem, chodíme do divadla, a to máme oba velice rádi. Velké podpory se mi také dostává od dcery Denise a zetě Davida, chápou, že když jdeme společně na procházku, musím jít o něco pomaleji.

„Dnes vím, jak rychle se může můj táta unavit, a proto když něco podnikáme společně jako rodina, vždy myslím na pravidelné pauzy: ale to nás nezastaví.“

Denise, Johnova dcera a zaměstnankyně GSK

Scházíme se skoro každý víkend, což si užívám, a samozřejmě nám pomůže i pár zastávek na šálek čaje a nějaký ten zákusek.

Stále mě občas přepadne záchvat kašle a vím, že to znepokojuje mou ženu i dceru, protože mají pocit, že mi nemůžou pomoct. Vždy se je snažím ujistit, že jsem v pořádku, ale myslím, že tam nějaké obavy vždy zůstanou, nakonec je mi 80!