Absolventi mají zkušeností málo, lidé nad 50 let zase příliš, ani jedni ale nejsou na trhu práce žádaní

Praha, 10. ledna 2014

Stále více českách firem testuje finský model age managementu

Stagnace ekonomiky se podepisuje na zaměstnávání mladých lidí do 30 let, kteří ještě v mnoha případech zkušenosti teprve sbírají. Imunní vůči nezaměstnanosti ale nejsou ani ti, kteří by zkušenosti mohli rozdávat – lidé nad 50 let. Jsou ale regiony a obory, které pracovní sílu postrádají. Pokrokové firmy tento problém řeší tzv. age managementem – vytvářením vhodných pracovních podmínek pro zaměstnance každého věku s přihlédnutím ke specifikům osob mladších 30 let a starších 50 let. V České republice koncept uplatňuje jen velmi málo firem – zatím. Jednou z prvních vlaštovek je například farmaceutická společnost GSK.

Úspěšnost při hledání práce není u lidí nad 50 let příliš vysoká. Zvláště v oborech, ve kterých jsou téměř neuplatnitelní. Jde například o pozice obchodních zástupců, kde zaměstnavatelé sází na dynamiku a dravost. Situace se zlepšuje u pozic, kde roli hrají schopnosti a praxe. Zaměstnávání starších lidí ztěžuje obava z jejich nižšího pracovního nasazení a snížené schopnosti přizpůsobení se a učení se novým věcem. Někdy panuje i strach, že starší zaměstnanec nezapadne do mladého kolektivu. Plusem zaměstnanců ve vyšších věkových kategoriích jsou zkušenosti, nadhled, i loajalita k firmě. Výzkumy ale ukazují, že nejvíce efektivní jsou věkově vyvážené pracovní týmy.

Situaci se snaží řešit koncept age managementu. Za účelem jeho popularizace u nás byla v rámci platformy Byznys pro společnost, odborného uskupení firem za účelem šíření principů společenské odpovědnosti a udržitelného podnikání v ČR, založena pracovní skupina, která spolupracuje s Ministerstvem práce a sociálních věcí. Patronem skupiny se v roce 2013 stala společnost GSK.

„Náš koncept age managementu spočívá v tom, že se při obsazování pozic neděláme selekci na základě věku. Mladí uchazeči o práci mohou přinést nové nápady, potřebnou energii, ale vyžaduje to věnovat jim čas k jejich rozvoji. Starší zaměstnanci pak mají mnoho cenných zkušeností. Dohromady tedy mohou tvořit výborně sehraný tým,“ uvedla PharmDr. Monika Horníková, generální ředitelka společnosti GSK.

GSK uplatňuje princip rovného přístupu nejen k věku, pohlaví, ale i hendikepu či národnosti, globálně. V celosvětovém měřítku tak obsadila 40 % vedoucích pozic ženami, zatímco 42 % všech zaměstnanců firmy pochází z rozvojových zemí. K nim patří i 120 absolventů, kteří jsou částí skupiny 450 mladých lidí, kteří každoročně najdou práci v jedné z největších farmaceutických firem na světě. V české pobočce firmy nyní pracuje přibližně 215 zaměstnanců, z nichž 26 je mladších 30 let a 17 starších 50 let.

Základním předpokladem pro uplatnění age managementu ve firmě je důkladná znalost zaměstnanců. Patří sem například věkové složení firmy i dostupnost nových pracovníků pro jednotlivé pozice na trhu práce. V České republice v současnosti probíhá několik projektů zaměřených na rozvoj age managementu ve firmách.

„Věříme, že se postupem času podaří zlepšit podmínky pro zaměstnávání lidí staršího věku a že se zaměstnavatelé naučí rozpoznat a využívat jejich schopnosti a hlavně zkušenosti. Jde o to, pro každého pracovníka nalézt takovou pozici, na které budou maximálně využity jeho silné stránky, a bude tedy i pro firmu maximálně přínosný,“ říká předsedkyně občanského sdružení Age management Ilona Štorová.

Podle ní jsou hlavními podněty pro implementaci age managementu odchod vysoce kvalifikovaných pracovníků do důchodu a také nedostatek pracovní síly způsobený nástupem slabších populačních ročníků. Demografické změny reflektuje také vláda, která v roce 2013 přijala pro období let 2013 až 2017 Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí.

Doplňující informace:
Mezi další společnosti, které prosazují koncept age managementu v České republice, patří například UniCredit Bank, Škoda Auto, Česká spořitelna.

Kořeny age managementu sahají do osmdesátých let minulého století. Jeho kolébkou je Finsko, konkrétně Finský institut pracovního zdraví, který vytvořil novou metodu měření pracovní schopnosti během stárnutí – Index pracovní schopnosti (Work Ability Index). V České republice se koncept řízení s ohledem na věk objevil až v roce 2010 v rámci mezinárodního projektu „Strategie Age Managementu v České republice“, který realizovala Asociace institucí vzdělávání dospělých ČR, o.s. ve spolupráci s Finským institutem pracovního zdraví.

Graf č. 1: Jak s věkem klesá naše pracovní schopnost

index pracovní schopnosti
Working Ability Index. Zdroj: Ilona Štorová, 25. 11. 2013

Tabulka č. 1: Předsudky zaměstnavatelů vůči zaměstnancům různého věku

předsudky zaměstnavatelů
Zdroj: Ilona Štorová, 8. 6. 2013